LifeStyle

O pohodě

jak dosáhnout pocitu pohody...

Dnešní život klade na každého velké nároky. Společnost vyvíjí tlak na každého jednotlivce, nutí ho, aby dělal stále nové věci, byl rychlejší, technicky dovednější, tvořivější. A také, aby se dokázal ekonomicky zabezpečit, a to na dobré úrovni. Vyhovět všem požadavkům, být schopný, úspěšný, atraktivní a ještě k tomu příjemný, milý a navíc skutečně spokojený, je úkol velmi těžký. Ve snaze, abychom takoví byli, často obětujeme naši osobní pohodu. 

Krátkodobou zátěž, v rozsahu hodin, většinou uneseme a je pro nás přínosem, kdy si často podpoříme sebevědomí. Pokud ale žijeme déle, tedy celé dny a týdny pod určitým tlakem, tak nutně dochází ke stavu ohrožení. To se projeví způsobem, který vůbec nemusíme spojovat s psychickou zátěží. Dostavuje se pocit trvalého napětí, neklid, těkavost, poruchy spánku, nechuť k jídlu nebo naopak nezřízené pojídání všeho, co nám přijde pod ruku, neschopnost se soustředit a dokončit zadaný úkol, hádavost, vztahovačnost a většinou se zhoršují naše vztahy k okolí. Tyto stavy  nevnímáme jako nebezpečné a spokojíme se s myšlenkou, že to je důsledek naší přetíženosti,  přepracovanosti a že je to přechodná záležitost, kterou snadno vyřešíme kávou, potravinovými doplňky a případně odpočinkovým víkendem.

Naši pozornost zaujme až situace, kdy se nepřiměřená zátěž projeví fyzickými obtížemi.  Pociťujeme bolesti hlavy, za krkem nebo v zádech, objeví se bolesti na hrudníku nebo v břiše. Cítíme celkovou nevůli, nejsme ve své kůži, výkonnost klesá, nemáme dost energie a chuti do práce. Tyto obtíže nás obvykle přivedou k lékaři a často se stane, že při vyšetření nejsou zjištěny žádné známky onemocnění. Je to pochopitelné, organismus nám sice vysílá varovné signály, ale zatím dokáže nápor zvládat. To, že není zjištěn ještě žádný nález ale neznamená, že nezačaly již první změny.      

Teprve po určité době, pokud zátěž trvá, se s určitým zpožděním se projeví následky, jako zvýšený krevní tlak, nepravidelná srdeční činnost, svíravé pocity na hrudníku a může stoupat i hladina krevního cukru, tedy počátek cukrovky. Může dojít až ke vzniku ischemické choroby srdeční a infarktu myokardu.    
Každá psychická zátěž má dopad do celého organizmu a na naše fyzické zdraví. Mohou se objevit  bolesti hlavy, pocity napětí, bolesti na nejrůznějších místech, v břiše, na hrudníku, v končetinách, přichází celková únava, po které ale nenastane spánek s relaxací, naopak se dostaví neklid. To po určité době vyústí ve zvýšený krevní tlak, nepravidelnou srdeční činnost, posléze se může zvyšovat i krevní cukr. Snaha napravit situaci různými doplňky stravy, léky na uklidnění a následně potom budivými látkami, celou situaci většinou nezlepší. Celý stav může končit i trvalými následky.

Významným momentem jsou vedle pracovní zátěže i rodinné a osobní vztahy. Jsou důležitější než vztahy pracovní a navíc z nich není úniku. 
Stres, kterému jsme všichni vystaveni, ovlivňuje činnost podvěsku mozkového a kůry nadledvinek. Právě jejich vliv vede ke vzniku ischemické choroby srdeční, vysokému tlaku nebo infarktu myokardu.
Je důležité, věnovat pozornost prvním známkám vznikajícího stresu a učinit včas kroky k nápravě. Pokud byste si nevěděli rady sami, můžete svou situaci konzultovat s námi.