Člověk získává energii tím, že v lidském těle se okysličují mastné kyseliny a jednoduché cukry, hlavně glukóza. Člověk spotřebuje za 1 minutu 0,2 až 4 litry kyslíku. Záleží na aktivitě. Při dýchání vzniká určité množství volných molekul kyslíku, které se vyznačují mimořádně vysokou schopností rychle se sloučit. Tyto látky jsou pro život nezbytné a lidský organizmus je musí mít. Organizmus je využije tehdy, jestliže dojde k proniknutí infekce. Pak rychle shromáždí tyto tzv." volné radikály" na místě infekce a zničí ji tím, že mikroby okysličí. Je to něco podobného, jako když si polijeme poranění tzv. kysličníkem. Při plném zdraví je mezi vznikem a zánikem těchto " volných radikálů" rovnováha. Jakmile dojde k nerovnováze a volných radikálů je přebytek, tak nastane pro organizmus velmi nepříjemná situace, která se nazývá oxidační stres. Přebytečné množství volných radikálů začne poškozovat buňky těla a zasahovat do jejich metabolizmu. Tedy začne okysličovat to, co by okysličeno vůbec být nemělo.
Ve svém důsledku okysličování poškozuje základní strukturu buněk, takže může dojít k:
Jsou to molekuly kyslíku, které jsou v ovzduší, a které nejsou vázány, tedy, volně poletují a čekají, s kým se spojí. Také je samozřejmě vdechujeme. A když se jim to podaří, tak se spojí s mastnými kyselinami a už je problém na světě.
Jsou to látky, které zpomalují nebo zcela zabraňují oxidační reakci, tedy okysličení. Jedná se o okysličení tuků a cholesterolu, při čemž vzniknou látky, které jsou v jasné souvislosti se vznikem nádorových onemocnění. K okysličení může dojít tehdy, jestliže se vyskytují v potravině nebo v těle volné molekuly kyslíku. Škodlivost okysličování byla potvrzena teprve v nedávné době. Okysličení může nastat v potravinách, ale i v lidském organizmu. U potravin je typickým projevem žluknutí tuků. V lidském organizmu to není tak jednoduché. Nejhorší jsou reakce, které probíhají rychle. Od té doby, co vešla ve známost souvislost mezi vznikem nádorů a tak zvanými " volnými radikály" což jsou ty volné atomy kyslíku, nastal zájem o potraviny, které přirozeně obsahují látky, které zabraňují okysličení. Tyto látky se nazývají antioxydanty, tedy doslova " proti oxydační". Mají tu schopnost, že dokážou volnou molekulu kyslíku, tedy " volný radikál" , uvázat na sebe a tak zabránit, aby se tato molekula kyslíku svázala s tukem nebo cholesterolem a tak vytvořila nebezpečnou látku.
Na prvním místě jsou to vitaminy, a to hlavně A, E, C a flavonoidy.
Běžně v potravinách rostlinného původu, zelenině a ovoci, obsahují je ořechy, brambory, luštěniny, sójové boby, ale i kávová zrna, kakaové boby, čaj, víno a některá koření, jako dobromysl, saturejka a šalvěj.
Protože je tato skutečnost známa , jsou některé potraviny obohacovány uměle již při výrobě. Jsou to zejména rostlinné oleje. Většinou se do nich přidává vitamin E, chemicky vyrobený, ale někdy jsou přísadou i oleje s vysokým obsahem přírodních antioxydantů, jako je olivový nebo sezamový olej.
Jaká je potřeba antioxydantů v lidském organismu a jak působí.
Antioxydanty se dostávají do těla s potravou, tedy musí projít zažívacím traktem. Většina se vstřebá střevní stěnou a dostane se do krevního oběhu. V těle člověka působí antioxydanty podobně jako v potravinách. To znamená, že zabrání okysličení tuků , ale také okysličení cholesterolu. Proto je důležité, aby v potravě byl antioxydantů dostatek na konci zpracování, v době, kdy potravina je připravena ke konzumaci. V těle existuje dost velká zásoba antioxydantů, takže není nutné, abychom je konzumovali v každém pokrmu.Ale pokud konzumujeme větší množství živočišných tuků, tak je potřeba pamatovat na dostatečný přísun zeleniny, aby se zajistil dostatečný přísun vitaminů a udržel se poměr mezi antioxydanty a volnými radikály. Nedostatek vitaminů můžeme řešit i potravními doplňky, různými vitaminovými přípravky, ale neměl by to být systém. Jejich vstřebatelnost se liší od těch, které jsou obsaženy v potravinách v přírodní formě. Tam jsou ještě další látky, které vstřebatelnost usnadňují.
Termínem " probiotika" se označují živé mikroorganismy, které upravují střevní mikroflóru a příznivě ovlivňují zdravotní stav konzumenta. Není to žádný mimořádný objev, zmínky o těchto mléčných bakteriích jsou už ve Starém zákoně. Vliv na lidské zdraví je opakovaně potvrzen. Pozitivní přínos je zaznamenán jak u střevních onemocnění, tak u ekzémů a onemocnění dýchacích cest. Je zajímavé, že po konzumaci jogurtů se účinek zdál větší než při konzumaci mléka.
Poradnu vede: MUDr. Ludmila Truhlářová
Sídlo poradny: Jana Roháče 80, Staré Splavy
Tel.fax: 487 523 550
Mobil: 602 719 366 nebo 733 126 404
E-mail: ludmila.truhlarova@seznam.cz