Podle velikosti příjmu :
Ale nemusí to být vždycky jenom tyto skupiny. Anorektičky, které trpí touto nemocí delší dobu, se dostávají také do stavu nedostatečné výživy.
Problémem naší populace je nadměrný příjem potravy v nevhodném složení.
Tímto názvem je označována skupina nemocí, které přímo souvisejí se změnami, které přinesla člověku civilizace. Zmizely hladomory, člověk není vystaven strádání kvůli zimě, neřádí nebezpečné epidemie. Došlo k tomu, že se člověk nemusí usilovně namáhat, aby si opatřil trochu jídla, neužívá tradiční skladovací metody a i v zimním období má dostatek čerstvé zeleniny a ovoce. Bydlí v teplém a suchém obydlí a nevykonává žádné činnosti, aby si toto pohodlí zajistil. Ale za všechno se platí. To, že nemusíme vykonávat namáhavé práce, abychom si zajistili základní živobytí, přineslo významné snížení fyzické námahy. Další snížení fyzické zátěže přinesla změna dopravy. Naprostá většina lidí užívá denně automobil, často k přesunu i na místa nedaleká. Zdůvodnění je vždy po ruce. A tak z našeho života pozvolna mizí i ten nejpřirozenější pohyb, chůze. Snadná dostupnost potravin a široký výběr lákavých nabídek přinášejí zvyšování konzumace, přejídání a zvyšování váhy. Kombinace omezení pohybu, přejídání a stresu otevřela cestu novým chorobám.
Proces civilizace zasáhl v první řadě náš pohybový aparát. Nemocí svalů a kosterní soustavy pronásledují velký počet lidí. Chodí na „ opichy “, rehabilitaci, masáže, stěžují si, vyžadují lázně. Příčiny těchto stavů jsou snadno odstranitelné. Základem obtíží je ochablé svalstvo. Svalstvo ochabne, když není používáno. Je tedy nepřirozenější, abychom svalstvo zase začali užívat, tedy abychom opět začali alespoň chodit. Chůze je nejpřirozenější pohyb a má výborný vliv i na naši psychiku.
Civilizace změnila práci, kterou vykonáváme a pracovní prostředí.
Dalším postiženým systémem je naše obranyschopnost. Dnešní člověk tráví většinu času v uzavřených místnostech a jen malá část je věnována pobytu na čerstvém vzduchu. A tento pobyt je nesmírně důležitý. Nejen pro kvalitu našich sliznic, ale hlavně pro naši celkovou obranyschopnost. Extrémem jsou osoby, které žijí tak, že ráno sjedou výtahem do podzemní dráhy, pak opět výtahem do budovy svého pracoviště, k večeru zase výtahem do podzemky a pak výtahem domů. Po cestě si nakoupí v obchodech v podzemí. Po určité době takového života dojde k úplnému rozpadu obranných funkcí, dostaví se extrémní únava, neschopnost se soustředit, nepomáhají vitaminy v tabletách, až nakonec přichází neschopnosti pracovat. Většinou se jedná o velmi schopné a výkonné pracovníky, často hybné páky podniků. Jediným lékem ale pak je opustit tento způsob života a navrátit se k tradičním zvykům, tedy pravidelně pobývat v přírodě, případně i venku pracovat. Trvá dlouhou dobu, než dojde k návratu k původnímu zdraví.
Stesky na poruchy imunity jsou časté, u dětí i u dospělých. Samozřejmě, že děti rodičů, kteří sami mají nějaké poruchy obranyschopnosti, mají větší předpoklad k podobným problémům.
A pak přistupují alergie, ateroskleróza a nemoci srdce a cév, obezita, cukrovka a další.
Alergie je v současné době významný problém a počet osob, které trpí alergickým onemocněním stoupá. I když stále nejčastější příčinou alergií jsou různé pyly a prachy, tedy prostředí zevní, tak potraviny mohou být buď další látkou, které buď rozšíří škálu látek, které způsobí alergickou reakci, nebo mohou být i samy o sobě jediným alergenem.
Alergie se projeví nejčastěji svěděním, pálením, zarudnutím pokožky, alergickou rýmou, zhoršením dýchání a může končit anafylaktickým šokem. Počet postižených osob neustále roste. A to jak mezi dospělými, tak mezi dětmi. Dědičnou dispozici umocňuje ještě způsob života, kdy se zvyšují požadavky na čistotu prostředí, zejména domácího a používají se stále účinnější čistící a dezinfekční prostředky. Tím se organizmus zbavuje kontaktu s různými antigeny, tedy látkami, které dokážou vzbudit reakci, vytvořit určité protilátky a zanechat v organizmu stopu po této zkušenosti. Při styku s antigenem se v těle vytvoří určitá pohotovost, a další setkání s touto látkou, nebo látkami příbuznými, není pro tělo překvapením, ale dokáže na tento podnět přiměřeně reagovat. To je velmi důležité. Nedostatek podnětů pro reakce organismu, tedy nedostatek antigenů v prostředí, vede k tomu, že tělo začne při nečekaném setkání s touto látkou reagovat zmateně, protože nemá žádnou zkušenost. A tato zmatená reakce se projeví alergickou reakcí.
Podle průzkumů si až 30% lidí myslí, že má alergii na některé potraviny. Prokázané alergie se ale vyskytují mnohem méně, pouze asi u 3%. Řada potravin se může projevit jako alergen. Nejvíce alergií je způsobeno kravským mlékem, vejci, pšenicí, burskými, vlašskými nebo lískovými oříšky anebo sójou. Mohou být i alergie na místní potraviny. V Japonsku jsou časté alergie na rýži, v severských zemích na mořské ryby, hlavně na tresku. Potraviny, které mají alergizující účinky jsou vedeny na seznamu a podle normy by měly být na obalu označeny. Původně to byly pouze výrobky z včelích produktů.
V první řadě jsou to výše jmenované výrobky z včelích produktů, medu a podobně. Další potraviny, které se mohou uplatnit jako alergen jsou obiloviny, které obsahují gluten. Ze semen arašídy, sojové boby, prakticky všechny ořechy, mandle, pistácie, sezamová semena. Mohou to být ale i ryby a korýši. Ze zelenin je známá alergie na celer. Různé pochutiny, jako hořčice. Potraviny, které obsahují oxid siřičitý a siřičitany. Ty se používají při zpracování různých potravin, a zbytky mohou v potravině zůstat
Stres nepochybně vytváří podmínky pro vznik alergií. Samotný stres není příčinou alergie, ale dokáže natolik změnit podmínky v organismu, že umožní vznik alergické reakce i u osob, kde by k tomu nebyly předpoklady.
Pro řádnou činnost organismu a zachování jeho rovnováhy je nejdůležitější zachovat kvalitu vnitřního prostředí, tedy homeostázu. Ta je udržována třemi hlavními systémy: nervovým, endokrinním a imunitním, které jsou navzájem úzce propojeny. Nervový a endokrinní systém reagují na podněty z vnějšku, ale nedovedou se vypořádat s choroboplodnými zárodky.To umí pouze imunitní systém. Těsné spojení všech tří systémů vede i k jejich vzájemnému ovlivňování. Tak jako psychický stav dokáže ovlivňovat endokrinní aktivity, tak i závažná infekce dokáže ovlivnit endokrinní funkce a psychickou aktivitu. Vyváženost vnitřního prostředí je zárukou zdraví.
V zažívacím traktu dochází k nejintenzivnějšímu kontaktu s vnějším prostředím a tedy i k největší možnosti narušení homeostázy. Potrava představuje pro organismus největší riziko. Nemusí se jednat přímo o toxické látky nebo o patogenní, choroboplodné zárodky, ale s potravou přichází řada dalších látek, alergenů a mnoho mikrobů ze zevního prostředí. Všechny tyto látky a mikroorganismy musí střevní trakt rozpoznat a zareagovat na ně. Denně se tak a testuje schopnost správné reakce. To přispívá k rozšíření zkušeností zažívacího traktu a k jeho lepší schopnosti imunitních, obranných reakcí. Z tohoto pohledu je zažívací trakt nejdůležitější orgán, zodpovědný za tvorbu imunity. Aby nedošlo k jeho vyčerpání, tak jsou tkáně střevního traktu nepřetržitě přestavovány a obnovovány. Buňky, které vystýlají celý zažívací trakt, jsou vyměňovány každé 4 dny. Jednotlivé složky těchto buněk se neztrácejí bez užitku, ale jsou po rozpadu opět využívány. Odumřelé buňky vytvářejí zásobu stavebních kamenů pro růst a regeneraci dalších buněk. Jak už bylo uvedeno, na ploše 300 - 400 m2 se zpracovává denně asi 1,5 – 2kg jídla. Střevních bakterií, které se podílejí na trávicích procesech, je obrovské množství, je jich asi 10krát více než tělních buněk. Váží asi 1kg. Tyto bakterie zpracovávají potravu, která se dostala do střeva. Přitom oddělují od sebe jednotlivé složky potravy a rozkládají je na jednotlivé “nutriety“, které jsou vstřebatelné střevními buňkami. Tím ale jejich práce nekončí. Dokážou rozpoznat choroboplodné zárodky, zabránit jejich vstupu a množení a dokonce je vyloučit z těla. Práce střevních bakterií je celý soubor dokonale synchronizovaných činností.
Ve střevě je ještě přítomen hlen, který se rovněž podílí na trávicí a obranné roli střeva. Jeho úloha nebyla dlouhou dobu brána v úvahu. Je produktem střevních buněk a je důležitou součástí střevní mikrobiální flóry. Střevní bakterie produkují řadu produktů, které jsou významné, jak pro činnost a obnovu střevních buněk, tak i pro výživu člověka. Nesprávné složení stravy, požívání nevhodně technologicky upravených potravin, zejména po dlouhou dobu, může vyústit ve vážné poruchy činnosti střeva.
Výživu organismu můžeme dělit podle toho, do jaké míry podporuje imunitu. Zvlášť vysoké požadavky jsou u osob nemocných, léčených pro nádorová nebo jiná závažná onemocnění, nebo u osob, které jsou ve velké zátěži, stresu, nebo v extrémních podmínkách. Vysoce aktuální jsou otázky výživy u osob starších.
Přímé protizánětlivé účinky mají např. n -3 mastné kyseliny / alfa linoleová, EPA,DHA/, které se uplatňují u onemocnění ledvin, chronických kožních chorob, nemocí srdce a cév, nádorů, při revmatických zánětech kloubů apod./. Nejsou v organismu tvořeny, musí být dodány s potravou.
Nukleotidy patří k přímým likvidátorům nádorových buněk, podporují přímo krvetvorbu, růst a regeneraci všech tkání, a pohotovost imunitní odpovědi. Aminokyseliny, jako arginin, glutamin a taurin, zlepšují hojení ran, a regenerační procesy. Vláknina pomáhá při léčbě vysokého cholesterolu, léčbě diabetu, vysokého tlaku, snižuje tuky v krvi.
Fosfolipidy a glykolipidy chrání před vznikem žaludečních a dvanácterníkových vředů, zánětů střeva a poškození jater, a pomáhají jejich hojení.
Antioxidanty snižují škodlivé účinky kyslíkových radikálů, přímo podporují rozvoj imunity, prospívají při hladovění, v nemoci a ve stáří.
Vitaminy, hlavně vitaminy skupiny A, podporují tvorbu obranných látek. Jejich nedostatek působí opačně, tedy tvorbu protilátek snižuje. Podobné účinky má i beta - karoten, což je provitamin A. Stejně je na tom ji vitamin E, jehož zvýšené dávky mají příznivý účinek. Účinky vitaminu C jsou dlouhodobě známé, nedostatek zhoršuje obranyschopnost. Příjem vysokých dávek nad 1 gram denně může mít účinek pouze u vybraných jednotlivců. Vyšší dávky se vyloučí a nemají žádný význam. Podobně je to i u vitaminu B6, který má rovněž příznivé podpůrné účinky, ale zvyšování dávek nemá žádný význam.
Minerály se podílejí rovněž, hlavně zinek a selen. Zinek je součástí důležitých enzymů, a na kvalitě imunity má významný podíl. Jeho nadbytek se ale může projevit nepříznivě. Selen je objevem poslední doby, donedávna byl pokládán za toxický. Je obsažen v půdě a jeho hlavním zdrojem jsou rostliny. Záleží tedy na tom, kde byla rostlina vypěstována, protože obsah selenu v půdě je různý podle lokalit.
Je řada dalších látek a složek, které se přímo zapojují v procesech obrany organizmu.
Z chronických stavů jsou to zejména ozařování a léčba cytostatiky, antibiotiky, vleklé záněty zažívacího traktu, ledvin, nemoci srdce a cév, degenerativní onemocnění, závažné infekce. U akutních stavů je třeba věnovat zvýšenou pozornost výživě u šokových stavů, u sepse, při mimořádné zátěži a u těžkých úrazů.
Tento proces probíhá od samotného narození. Znamená to tedy, že nevhodná skladba jídla v dětství, může přinést v pozdějším věku nepřiměřené reakce organismu, mezi něž patří i alergické reakce. Lze oprávněně říci, že výživa novorozence a kojence je základem pro jeho budoucí prosperitu, pro to, zda a jak bude nemocen, včetně toho, zda ho potká nádorové onemocnění.
Z výše uvedeného vyplývá, že mezi výživou a stavem obranyschopnosti je příčinná souvislost.
Špatná nebo nedostatečná výživa v dětství je jedna z významných příčin opožďování tělesného vývoje a poruch imunitního systému. Projevuje se zvýšenou nemocností v průběhu života, vznikem alergií, předčasnou sešlostí a tvorbou nádorů.
Z historie je známo, jak epidemie infekčních nemocí kosily chudé špatně živené obyvatelstvo. Platí to ovšem i naopak. Nadměrná výživa, hlavně vysoký příjem tuků, zasahují negativně přímo do tvorby obranných látek, tedy ji zhoršují.
Zvyšování obranyschopnosti vhodnou stravou je možné.
Brzlík hraje v podpoře obranyschopnosti důležitou úlohu. S postupujícím věkem se ale přirozeně zmenšuje a jeho činnost slábne. Tím dochází i ke zhoršení obranyschopnosti u starších osob. Právě zde vystupuje význam výživy, která dokáže slábnoucí funkci kompenzovat.
V posledních desetiletích dochází k prudkému nárůstu resistentních bakteriálních kmenů, tedy zvyšuje se počet bakterií, které jsou necitlivé na antibiotika. To je závažná skutečnost a pokud by tento trend pokračoval, mohly by se bakterie stát opět velkým nebezpečím. Je tedy všeobecně doporučováno omezit užívání antibiotik a podávat je pouze tehdy, kdy je jasně prokázáno, že dojde k účinku.
Podání antibiotika má za následek rychlou likvidaci mikrobů, tedy fakticky odstranění antigenu. To sice přinese promptní zlepšení zdravotního stavu, ale současně zabrání tvorbě protilátek. Proto se tak často stává, že se třeba angína opakuje krátce po ukončení léčby.
Tušení, že vznik nádorových onemocněn souvisí s výživou,se objevuje už v 1.století našeho letopočtu. Důkazy se ovšem objevily až na počátku minulého století. Za nejvýznamnější faktor byl pokládán vysoký celkový energetický příjem, který vedl k nadváze. Nejdůležitější potom podíl tuku ve stravě.
Naopak konzumace zeleniny a ovoce byla pokládána jednoznačně za preventivní proti nádorům.
V těle se dělí každou minutu asi deset miliónů buněk. Tato činnost je řízena a kontrolována. Kdy a proč dojde k selhání těchto mechanizmů? To je otázka, na kterou je stále velmi složitá odpověď.
Nádory jsou druhou nejčastější skupinou nemocí a druhou nejčastější příčinou úmrtí. Na vzniku těchto chorob se podílejí jak výživová, tak chemická rizika. Výživa se podílí na vzniku nádorových onemocnění v průměru ze 30%. Nádory střev a nádory konečníku ovlivňuje výživa ze 60%.
Jako nejrizikovější se jeví zvýšený přívod tuků. Samozřejmě rozhodující je příjem živočišných tuků, které obsahují nasycené mastné kyseliny. Ale nepříznivě se mohou uplatnit i tuky rostlinné, které obsahují „ zdravé “ nenasycené mastné kyseliny, pokud je malý přísun vitaminů a dalších antioxydačních látek.
Pokud se týká chemického rizika, tak nejdůležitější jsou látky, které vzniknou při nesprávné technologii zpracování, ať už domácím nebo průmyslovém. Může se jednat i o změny základních živin, kdy se díky nesprávné technologii změní základní látka na rizikovou. Mohou to být třeba bílkoviny, které se změní tepelnou úpravou. Vzniklé látky se nazývají heterocyklické aminy.
Další skupinou jsou látky, které mohou vzniknout při uzení, grilování a pečení masa. Jsou to polycyklické aromatické uhlovodíky a nejznámější se jmenuje benzpyren. V zevním prostředí se vyskytují ve výfukových plynech hlavně dieslových motorů.
Pro celkový příjem je u člověka významnější přívod z prostředí, odkud pochází asi 65% těchto látek. Potrava se uplatní pouze 35%. V prostředí se kontaminují především obiloviny, listová zelenina, olejniny, dokonce horší kvality olivového oleje.
Výše zmíněné mykotoxiny, produkty plísní, jsou významným nádorovým rizikem.
Především jsou to nádory tlustého střeva a konečníku. Tyto nádory postihují zejména muže okolo 40 let, kteří léta holdovali vydatným tučným pokrmům a pivu a zeleninu jedli pouze z donucení.
Vznik nádorových onemocnění souvisí s kvalitou imunity organismu. A ta je v přímé souvislosti s kvalitou výživy.
Na vzniku nádorů se podílejí i další látky, které sice přímo nádorové bujení nezpůsobí, ale poškozují obranyschopnost. Organismus má ochranný systém, který umí rozpoznat nebezpečí. Dokáže najít buňku, která je zasažena prvními změnami, které směřují k vzniku nádoru, a poté ji zničit. To se děje u organismu, který je plně funkční. Organismus je zachráněn. Za den může takových buněk i několik tisíc. Pro ochranný systém je to náročný úkol. Pokud je organismus oslaben nebo zátěž je neúnosně velká, tak dojde k nádorovému bujení.
Podobně, jako ve stravě mohou být obsaženy látky, které mohou organismus poškodit, tak naopak se s potravou dostanou do organismu látky, které přispějí ke zvládnutí náročných úkolů a ochrání organismus.
Ochranné látky působí ve dvou rovinách. Buď dokážou přímo zablokovat vznik nádoru, anebo snižují kancerogenní aktivitu látek, které podporují vznik nádoru. Některé ochranné látky se mohou uplatnit v obou rovinách.
Na blokádě vzniku nádorů se podílejí hlavně antioxydanty, tedy látky, které zabrání okysličení tuků. Jsou to hlavně vitaminy, a to vitaminy E, C a A. Dále jsou to polyfenoly a fytosteroly, a nyní již poměrně známý koenzym Q10. Zdrojem těchto látek jsou zejména zelenina, ovoce a zelený čaj.
Látky, které snižují aktivitu rakovinotvorných látek, které vznikají např. při nešetrném pečení masa, drůbeže, ryb, sýrů a dalších potravin, jsou obsaženy zejména v zelenině.
Samostatnou úlohu hraje vápník. Pokud je ho ve střevě dostatek, tak se váže na žlučové kyseliny a zabraňuje změně žlučových kyselin na sloučeniny, které mají rakovinotvorné účinky. Vápník musí být ve střevě ve volné formě, což závisí na konzumu mléka.
Účinky ochranných látek jsou nejvíce využitelné v zelenině a ovoci, které jsou čerstvé. Při nešetrných úpravách může dojít ke ztrátám těchto látek. Pokud se týká konzervace, tak nejvýhodnější je mražení. Konzervace v nálevech snižuje množství ochranných látek, naopak může přispět k riziku.
Výživa má zásadní význam jak v prevenci, tak při vzniku nádorových onemocnění.
Je mnoho poznatků, které dokládají souvislost výživy a vzniku rakoviny některých orgánů. Výživa značně ovlivňuje rakovinu prostaty a močových cest, dále zažívacího traktu, plic a prsu.
Odhaduje se, že asi 30% úmrtí na rakovinu je v souvislosti se způsobem stravování.
V zemích s nadbytkem potravin, kam patříme i my, je vysoká konzumace zejména tuků a poměrně nízká konzumace zeleniny. Výzkumy prokázaly, že ovoce a zelenina obsahují mnoho biologicky aktivních látek, které mají schopnost snižovat riziko rakoviny. Jsou to hlavně vitaminy C, E, karoteny, bioflavonoidy a některé další. Jejich význam spočívá v tom, že dokáží buňku ochránit před působením aktivních forem kyslíku, které, jak se zdá, hrají v procesu vzniku nádorového procesu velmi významnou roli.
Jedním z rizikových faktorů je vysoký příjem energie. Platí to zejména pro některé druhy rakoviny, jako je rakovina prsu nebo rakovina ženských pohlavních orgánů. To prokazuje řada různých studií, kde se jeví jasná souvislost mezi nadváhou, případně obesitou a výskytem nádorového onemocnění. Nezdá se, že by to byla náhoda. Vysoký počet nádorů u žen je v zemích severozápadní Evropy, Anglii, Holandsku,Německu a dalších.
Jezte širokou paletu stravy s důrazemna rostlinné zdroje.
Dejte přednost celozrnným výrobkům.
Omezte tučná masa a červená masa.
Vybírejte stravu, která Vám pomůže udržet váhu
Omezte konzumaci alkoholických nápojů
Konzumace zeleniny a ovoce je v řadě studií spojována s nižším rizikem nádorů plic, ústní dutiny, jícnu, žaludku a tlustého střeva. Přestože je kouření pokládáno za hlavní riziko pro vznik nádorů plic, tak se prokázalo, že osoby, které sice kouřily, ale konzumovaly velké množství ovoce a zeleniny, měly nižší výskyt nádorů plic. Ale u osob, které měly vysoký příjem beta karotenu / provitamin A / došlo k opačnému účinku a zmíněný beta karoten se projevil velmi nepříznivě, tedy výskyt nádorů plic se zvýšil.
Zelenina a ovoce obsahují stovky různých potenciálně prospěšných vitaminů a minerálů, vlákniny a dalších substancí, sterolů, indolů, fenolů a dalších složek. Není zcela jasné, které z nich mají ochranný účinek. Dokud nebude známo více podrobností, zůstane nejlepším doporučením jíst denně pět a více porcí různých druhů denně.
Listová zelenina, zelí, kapusta a salát, mohou snížit riziko vzniku rakoviny tlustého střeva až o 46%. Tato zelenina obsahuje vlákninu s vysokým obsahem galaktozy. Ta je pokládána z látku, která je schopna zamezit tomu, aby se „ lektiny “ vázaly na výstelku tlustého střeva a tak ho poškodily.
Jsou základem zdravé výživy proti rakovině. Celozrnné výrobky jsou významným zdrojem řady vitaminů a minerálních látek, které jsou spojovány se snížením rizika rakoviny tlustého střeva. Jsou to foláty, vitamin E a selen. Obiloviny mají vyšší obsah těchto látek než výrobky z nich. Mají také vysoký obsah vlákniny. Je výhodnější konzumovat vlákninu z celozrnných obilovin, než z různých výrobků, které se snaží vlákninu nahradit.
Luštěniny jsou dokonalým zdrojem jak vitaminů a minerálů, tak bílkovin vlákniny. Jsou obzvlášť bohaté na látky, které chrání proti rakovině. Pro svůj obsah bílkovin mohou výborně nahradit v jídelníčku maso a nemají tuky, které jsou v mase vždy přítomny.
Strava s vysokým obsahem tuků prokazatelně souvisí se zvýšením rizika rakoviny tlustého střeva, konečníku, ale i prostaty a dělohy. Spojitost s rakovinou prsu není tak jednoznačně prokázána, ale předpokládá se. Maso je ideální zdroj bílkovin, vitaminů a minerálů. Ale obsahuje nasycené tuky a je vysoce energeticky vydatné. Protože tuk obsahuje dvojnásobné množství energie než bílkoviny a sacharidy, je těžko odlišit, co způsobuje samotný tuk a co je vliv nadměrného energetického přísunu. Nicméně zůstává prokázáno, že vysoká konzumace mas, zejména červených, tedy vepřového, hovězího a skopového, souvisí se vznikem nádorů. Pro toto tvrzení je mnoho důkazů. Důležitá je také úprava masa. Nezbývá nic jiného, než zmenšit porce.
Pokud bychom se pokusili nahradit tuky příjmem cukrů, tak bychom si moc nepolepšili. Když budeme konzumovat větší množství sladkých pokrmů místo tučných, tak nezabráníme ani vzniku obezity, ani riziku vzniku nádorů. Nadměrný příjem cukrů vede k poruchám inzulínové tolerance, změnám v distribuci a ukládání tuků a ke zvýšení koncentrací růstových faktorů, což může podpořit vznik nádorů.
Nadváha a obezita je spojena se zvýšeným rizikem vzniku nádorů následujících lokalizací:tlustého střeva, dělohy, jícnu, ža, lučníku, slinivky a ledvin. Čím déle trvá obezita ačím je vyšší, tím je větší pravděpodobnost vzniku nádorů.
Konzumace alkoholu je prokázanou příčinou vzniku rakoviny úst, hltanu, hrtanu, jícnu, jater, prsu a tlustého střeva. Riziko narůstá samostatně pro každý nádor, pokud pijeme více než dvě dávky denně. Pokud ženy pijí více dávek několikrát týdně, riziko vzniku nádoru prsu stoupá. Není znám přesně mechanizmus vzniku nádoru. Následkem požívání alkoholu může docházek k vzestupu množství estrogenů a dalších hormonů v těle, při současném snížení hladiny kyseliny listové. Nebo také může jít o přímý vliv alkoholu a jeho produktů na prsní tkáň. Omezení konzumace alkoholu vede k výraznému snížení rizika vzniku nádoru. Jsou studie, které prokazují, že zvýšení konzumace kyseliny listové v doporučené dávce minimalizuje vliv alkoholu, ale není to zcela prokázáno.
U mužů umocňuje riziko z alkoholu kouření.
Pro ženy je limit dávky alkoholu nižší vzhledem k jejich tělesné váze. Za 1 dávku se pokládá i sklenice malého piva, sklenky vína, nebo malá sklenička alkoholu. Mělo by to být asi 10g ethanolu.
U nádorů tlustého střeva, prsu a dělohy – stačí nemít nadváhu
U nádorů jícnu a ústní dutiny – omezit alkohol
Zvýšení příjmu ovoce a zeleniny – ústa, jícen, žaludek, tlusté střevo,
Omezení červených mas – tlusté střevo, prostata, slinivka
Omezení alkoholu – ústa, jícen, tlusté střevo, slinivka
Podávání beta karotenu u nádorů plic zvyšuje riziko.
Předpokládá se, že více než polovina nádorů je způsobena neznámými faktory. Do přímé souvislosti se vznikem nádoru nelze dát žádný výživový faktor. U osob s nadváhou se prokázal vyšší výskyt nádorů prsu a předpokládá se tedy, že vysoký energetický příjem souvisí se vznikem nádorů. Jako další se uvádí alkohol. Riziko stoupá s množstvím vypitého alkoholu, ale podmínkou je pravidelná konzumace. Na druhé straně konzumace zeleniny a ovoce, zejména zelených zelenin, je dávána do souvislosti s prevencí nádorů.
Zajímavé poznatky se uveřejňují v souvislosti s požíváním tzv.glukosinolátů ve stravě. Je to látka, která se vyskytuje v brukvovitých zeleninách, jako květáku, kapustě, brokolici, zelí, kedlubnech, čínském zelí, brokolici, ale také v sóji. Země, kde se konzumuje velké množství těchto potravin, mají nižší výskyt nádorů prsu u žen. Vede Japonsko, kde se jí 10x více glukosinolátů než u nás, a kde je také nízký výskyt, následuje velká Británie, Nizozemsko, Spojené státy a další. V Asii je dlouhodobě mnohem nižší výskyt nádorů prsu u žen než v západních zemích. Tamní ženy konzumují velká množství sóji, která obsahuje hojně glukosinolátů. Asiatky, které se přestěhovaly do západních zemí a také změnily své stravovací návyky, dostaly se ve výskytu nádorů prsu na úroveň žen západních civilizací. Prokázalo se, že některé látky, které jsou obsaženy v těchto zeleninách, snižují hladinu estrogenu, který souvisí se vznikem nádorů.
Podle řady studií stačí dvakrát týdně. Pokud bychom chtělo dosáhnout úrovně Japonců, tak bychom museli konzumovat tyto zeleniny denně.
Je málo oblastí, kde by se vyskytovalo tolik mylných a neúplných informací. Údaje o zaručených protinádorových účincích některých látek dávají nemocným klamnou naději. Přesto je ale řada studií, které seriózně prokazují vztah mezi určitými druhy nádorů a některými výživovými faktory. Jsou uvedeny výše.
Zcela jistě, z toho, co už bylo uvedeno, je to nepochybné. Příčina nádorových onemocnění není sice přesně známa, ale jsou známy jevy, které zvyšují riziko vzniku nádorů. Patří sem dědičné předpoklady, které těžko ovlivníme. Ale je to hlavně působení látek, které mají rakovinotvorné účinky a potom nedostatek ochranných faktorů proti nim.
Předpokládá se, že výživa může ovlivnit vznik nádorů více než ze 30%. Jaké jsou možnosti:
Takový jídelníček by nám měl zajistit dostatečný přísun vitaminů, minerálních látek i dalších důležitých složek.
plynech, hlavně naftových motorů, a které vznikají při uzení, pečení smažení a grilování
Antioxydační látky, tedy vitaminy E, C, A, karoteny, karotenoidy, selen, zinek, měď, mangan, koenzym Q10, - zabraňují vzniku aktivních látek, které dokážou spustit vznik nádorového bujení. Je nutno dodržet přiměřené množství těchto látek. Nadměrný příjem nemá větší účinek, naopak se může projevit škodlivě.
Jak si tedy počínat?
Jsou to látky, které se vyskytují v řadě rostlin a jsou podobné lidskému hormonu : estrogenu. Jsou to 4 skupiny látek a mohou se podílet na regulaci hladiny estrogenů u žen. Největší pozornost je věnována skupině látek, která se nazývá izoflavony.
Pozornost upoutaly, když se hodnotil výskyt nádorů prsu u žen. Ukázalo se, že ženy v Japonsku a v dalších asijských zemích mají nižší četnost těchto nádorů. V těchto zemích se po tisíciletí jí hlavně sója, která má vysoký obsah fytoestrogenů. Podobně tomu je ve Skandinávských zemích. Zde je také nižší výskyt nádorů prsu, což se přisuzuje větší konzumaci celozrnného žitného chleba a lesních plodů, kde je rovněž vyšší obsah fytoestrogenů.
Tyto látky se vyskytují se hlavně v sóji, kde je jich nejvíce. Jsou přítomny v luštěninách, zelenině, zejména v květáku a také v čaji, černém i zeleném. Jsou v celozrnných potravinách a ve lněném semínku.
V našem obvyklém stravování je dávka těchto látek poměrně nízká.
Pro ženy v klimakteriu je přísun těchto látek důležitý a zeslabuje jeho projevy. Zmírňuje návaly horka, zmenšuje riziko odvápnění kostí a zlomenin, zmenšuje riziko vzniku vysokého tlaku a snižuje hladinu cholesterolu.
Fytoestrogeny se chovají dvojím způsobem. Pokud je v organizmu nedostatek estrogenů, tak hladiny doplní a působí jako estrogeny. Pokud je hladina normální, tak brání další tvorbě hormonů, a to může být faktor preventivního působení.
Působení fytoestrogenů není zcela prozkoumáno. Patří mezi ně i propagovaný resveratrol,látka, obsažená hlavně v červeném vínu a dávaná do souvislosti s preventivními účinky nemocí srdce a cév.
Jaké je riziko vzniku srdečních a cévních onemocnění?
Tyto nemoci jsou nejzávažnější a nečastější příčinou onemocnění a úmrtí u mužů i žen. Jsou to nemoci trvalé, které vedou k dlouhodobým obtížím až nakonec k úmrtí. Proto je nutno hledat možnosti snížení počtu osob, které těmito chorobami trpí. I když se na těchto nemocech podílí kouření, stress, nedostatek pohybu a další příčiny, tak výživa hraje nejdůležitější roli. Dlouhodobým působením nevhodné výživy a výše citovaných faktorů vzniká stav, kdy dojde k narušení všech základních procesů látkové přeměny a který se nazývá metabolický syndrom. Narušení základních procesů potom vyústí v nadváhu, obezitu, zvyšování hladiny cholesterolu, vzestupu krevního tlaku nakonec i vzniku cukrovky, diabetu, mozkové mrtvice nebo infarktu myokardu.
Co tedy máme dodržet, abychom zmenšili riziko vzniku těchto chorob:
Co můžeme dělat, když už máme vysokou hladinu cholesterolu?
Nemusíme si zoufat, je to řešitelné.
Máme ještě nějaké možnosti?
Omezíme – li přívod cholesterolu v&nbs
Poradnu vede: MUDr. Ludmila Truhlářová
Sídlo poradny: Jana Roháče 80, Staré Splavy
Tel.fax: 487 523 550
Mobil: 602 719 366 nebo 733 126 404
E-mail: ludmila.truhlarova@seznam.cz